Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kardiovaskulární příhoda je jakákoli událost, jejímž důsledkem může být poškození myokardu. Nejznámějším typem kardiovaskulární příhody je infarkt myokardu. Viz také kardiovaskulární.

Kardiovaskulární onemocnění je jiný název pro srdečně-cévní onemocnění. Viz také kardiovaskulární.

Kardiovaskulární znamená „srdečně-cévní“, neboli „týkající se srdce a krevních cév“. Viz také kardio-, vaskulární a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kardiovaskulární.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Hemoragická cévní mozková příhoda (hCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při této závažné události vstupuje do mozkové tkáně pod vysokým tlakem krev z prasklé cévy, která byla většinou poškozena aterosklerózou. Tento typ cévní mozkové příhody se nejčastěji vyskytuje u lidí s dlouhodobou anamnézou vysokého krevního tlaku (hypertenze). Příznaky jsou podobné jako u ischemické cévní mozkové příhody, jednoznačně je od sebe odlišit může pouze lékař s využitím speciálních zobrazovacích metod (CT, MRI). Viz také hemoragie, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda.

Cévní mozková příhoda (CMP) (mezi odborníky často označována jako iktus, lidově označována jako „mrtvice“ nebo „mozková mrtvice“) je následkem přerušení nebo zastavení toku krve do mozku, což má za následek odumření části mozkové tkáně pro nedostatek kyslíku. Rozlišujeme dva „hlavní“ typy cévní mozkové příhody: ischemická a hemoragická CMP.

Kardiovaskulární systém neboli srdečně-cévní systém je orgánový systém, který zajišťuje cirkulaci (oběh) krve v těle. Skládá se ze srdce a krevních cév (viz také tepenný systém a žilní systém). Kromě přenášení živin, kyslíku a oxidu uhličitého z jedné části těla do druhé krev také představuje určitý prostředek komunikace tím, že přenáší chemické informace ve formě hormonů ze žláz s vnitřní sekrecí do orgánů a tkání. Viz také kardiovaskulární, orgánový systém.

Náhlé příhody břišní (NPB) jsou akutní, život ohrožující stavy. Projevují se náhlou nebo pozvolna vzniklou bolestí břicha, doprovázenou nauzeou, někdy i zvracením, přítomností krve ve stolici nebo krve ve zvratcích, případně poruchou vyprazdňování (zácpa, průjem). Postižený může mít zvýšenou tělesnou teplotu a vyšší srdeční frekvenci. Tyto příznaky jsou označovány jako alarmující a lékaře vedou k rychlému řešení a odeslání do specializované péče. Včasné rozpoznání náhlých příhod břišních významně ovlivňuje další osud nemocného. Příčiny mohou být úrazové, infekční nebo mohou vyplývat z poruchy průchodnosti střev. Diagnostika a řešení náhlých příhod břišních přísluší chirurgickému pracovišti. Viz také břicho.

Prevence kardiovaskulárních onemocnění je definována jako koordinovaný soubor akcí (na úrovni populace nebo jednotlivce) s cílem eliminovat nebo minimalizovat dopad srdečně-cévních onemocnění a s tím souvisejících postižení. V kontextu opatření zdravého životního stylu by vedle vyvážené stravy měla být zařazena pravidelná pohybová aktivita. Viz také prevence, kardiovaskulární onemocnění, preventivní kardiologie.